Termonukleární zbraň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Základní schéma Teller-Ulamovy konstrukce

Termonukleární zbraně jsou atomové zbraně, které při výbuchu využívají ve větší míře energie uvolněné jadernou fúzí. Pro praktické aplikace se používá design s více fázemi (tzv. Teller-Ulamova konstrukce).

Obsah

Vodíková bomba

Vodíková bomba je atomová bomba, která jako palivo termonukleární reakce používá izotopy vodíku – deuterium a tritium. V praxi se spíše používají izotopy lithia (obvykle ve formě deuteridu lithného), ze kterého působením neutronů vzniká tritium. Atomový výbuch vytvoří počáteční teplotu několika milionů stupňů Celsia, která rozběhne jadernou fúzi. Podle velikosti nálože výbuch odpovídá přes 100 Kt TNT, největší sestrojené bomby mají účinek desítek megatun TNT. Bomba je schopna ničit domy v okruhu 20 km a zapalovat hořlavé předměty do vzdálenosti 100 km.

Kobaltová bomba

Je to též vodíková bomba, v jejímž obalu je nejen deuterium a tritium, ale i kobalt, který se působením neutronů změní na izotop s poločasem rozpadu 5,24 roku a dlouhodobě zamoří půdu.

Neutronová bomba

Je to také vodíková bomba, u které je však omezen její destruktivní účinek a naopak posíleno vyzařování různých druhů záření a zejména proudu neutronů (který poškodí obaly buněk, zasažená osoba bez možnosti léčení do dnů, týdnů, měsíců nebo i let umírá). Bomba je určená k zabíjení osob, zejména vojáků chráněných v pancéřovaných vozidlech; naopak je relativně šetrná k civilním budovám v oblasti, v níž boje probíhají.

Třístupňová bomba

Je to v podstatě vodíková puma, avšak se třetím stupněm, tvořeným pláštěm z uranu 238. Rychlé neutrony vzniklé z jaderné fúze štěpí uran 238 a tím je zvýšena účinnost. Největší vyzkoušená puma měla být třístupňová, avšak místo pláště z U 238 měla plášť z olova, který tlumil účinky a pohlcoval radiaci. Nejsilnější jaderná zbraň historie, Car-bomba, měla tudíž sílu „jen“ 57 Mt, místo plánovaných 100 Mt.